REKONSTRUKCE KROJŮ Z VLACHOVSKA

Pod záštitou  našeho O.s. Dokopy se od září 2010, více než rok intenzivně pracovalo a vlastně i stále ještě pracuje, na rekonstrukci kroje z vlachovské farnosti z průběhu 19. stol., protože i na Valašsku nebyl kroj všude stejný a v určitých prvcích se lišil. Tedy snažili jsme se zjistit a zachovat jeden z nejzajímavějších prvků zdejší lidové kultury, který z různých důvodů, jako jeden z posledních, zůstal řádně nepopsán a upadal naprosto v zapomnění. Do této doby jsme toho totiž  už o vlachovském kroji, tedy o tradičním, zde po generace zhotovovaném oblečení, jenž se dříve běžně nosilo na svátek, na všedňo, nebo na práci, v obcích na vlachovsku, moc nevěděli…

Díky tomuto výzkumu se nalezli zajímavé doklady života našich nedávných předků a staříčků a poznat tak více informací o obyčejném životě našich lidí z Vlachovska, které už zde byly často zapomenuty, nebo v představě místních lidí během doby zkresleny. Cílem rekonstrukce krojů z vlachovska bylo zjistit, zachovat a navázat na jeden z důležitých a krásných prvků místní lidové kultury, který zůstal takřka zapomenut, ale na něhož mohou být lidé z těchto obcí opět právem hrdí a doufáme, že se zdejší zajímavé tradiční kroje vycházející z této oblasti, znovu obnoví, lidé budou  na ně a tedy i lidovou kulturu jejich předků hrdí a krojů bude na vlachovsku u lidí, alespoň o svátcích přibývat…:-)

Kromě našeho hledání nám s touto vědeckou prací pomáhalo více odborníků, přičemž začátkem roku 2011 jsme oslovili Phdr. Blanku Petrákovou, kurátorku sbírky textilu Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně a vedoucí Muzea luhačovického Zálesí, jenž má s rekonstrukcemi krojů bohaté zkušenosti a jíž patří velký dík a která rovněž strávila nad bádáním o starých vlachovských krojích a jejich vývojem, spoustu volného času.

Tradiční každodenní nošení krojů zaniklo u nás na vlachovsku, především díky chudobě, levnějším továrním materiálům a přizpůsobování se blízkým typicky „miškářským“ obcím již mezi rokem 1870 – 1880, přičemž začátkem 20. stol. „ dodírali“ některé původní krojované součástky většinou jen ti nejstarší. Původní podoba kroje postupně úplně upadla, z různých důvodů, v zapomnění a to až do takového dnešního stavu, že se někteří mylně domnívali, že se ve Vlachovicích v kroji nikdy běžně nechodilo… Během 20. stol. zde sice vznikaly i nové, často i různě typologicky blízké kroje, většinou ovšem s prvky převzatými z různých oblastí, nebo se kroje z okolních dědin vypůjčovali. Nejednou se stalo, že vlachovské „cérky“ při dožínkách šli dokonce i zde ve vypůjčených bohatých, slováckých krojích.

Jihovalašské obce z vlachovské farnosti, již patří oblasti, kde se do valašského horského typu kroje mísili už i některé rovinné slovácké prvky. Do krojů horského typu pronikaly na přechodových územích rovinné prvky, například v použití konopného plátna, ve střihu některých součástek a později i v používaných materiálech apod. Pro charakter tradičního kroje ve Vlachovicích, Vrběticích i v dalších obcích vlachovické farnosti měla stěžejní význam blízkost Valašských Klobouk, Brumova a dalších jihovalašských obcí, ovšem další vliv zde sehrálo i spojení se Zálesím a Slavičínskem. Dle významných badatelů Josefa Klvani a Antonína Václavíka patřilo území jihozápadní části Valašskokloboucka – Vlachovska, pod nejsevernější oblast tzv. slavicko-bojkovského kroje, který patří mezi kroje valaško-slovácké, ale zde s převažujícími valašskými prvky.

Z důvodu malého množství dochovaných původních trojrozměrných dokladů krojovaných součástek z 19 .stol., se při rekonstrukci krojů vycházelo z velkého množství různých útržkovitých písemných zdrojů a dále zlomkovitých muzejních sběrů. Rekonstrukce byla rozdělena do tří fází. V první fázi proběhla snaha o rekonstrukci podoby ženského a mužského svátečního kroje z Vlachovic z první poloviny 19. století, přičemž hlavním východiskem byl popis kroje ze dříve krojově velmi blízkého Hrádku a Divnic, ze souboru kvašů z roku 1814. Pro druhou fázi rekonstrukce byl zvolen ženský sváteční kroj z poloviny 19. století, jehož podoba vychází především ze sbírkového souboru ženských krojových součástek dochovaných ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti, doplněný o Klvaňúv popis vzniklý z počátku 20.stol.. Třetí fáze se zaměřila na rekonstrukci podoby zimní i letní varianty všedního pracovního ženského a mužského kroje z druhé poloviny 19. století.

O první tři páry zrekonstruovaných krojů se již od prvopočátku výroby staralo naše sdružení Dokopy, přičemž mohli vzniknout jen díky finančnímu přispění Obce Vlachovice. Kroje šila pod neustálým vedením paní PhDr. Blanky Petrákové a dle starých dochovaných místních krojovaných součástek z 19. stol., paní Eva Kašparová z Valašské Senice.

VÝPŮJČKA ZREKONSTRUOVANÝCH KROJŮ –

udělajte si radosť a poščajte si jich:-)

Zrekonstruované kroje budou sloužit jako obecní kroje pro různé příležitosti a reprezentaci, přičemž si je mohou i občané a různé místní organizace vypůjčovat pro svoji potřebu. Během příštího roku se zhotoví některé chybějící krojované součástky (župica, halena?..) a snad se zhotoví i další pár. Ovšem nejkrásnější by bylo, pokud by si tradiční místní kroje pořizovaly a rádi používali, alespoň při některých příležitostech, i sami místní občané z Vlachovic a okolních obcí vlachovska. Jen tak se mohou opět přirozeně obnovit a jejich krása a zajímavé místní detaily zůstanou zachovány. I kvůli tomu se pracuje na vzniku brožury, kde se objeví kompletní informace o výsledcích výzkumu zdejšího kroje, proč má takový vzhled, včetně fotografií dochovaných krojovaných součástek, podrobného popisu vlachovského kroje a jeho variant. Pokud by už přesto měl někdo zájem o informace, jak by měl vlachovský kroj vypadat a jaké jsou jeho základní znaky a odlišnosti, lze se již obrátit např. na Radka Fryzelku, tel.775 345 646, který Vám poskytne všechny dostupné zjištěné informace:-) Udělajte si radosť.:-)

Byli by jsme rádi, pokud by se tyto první tři páry zrekonstruovaných krojů opravdu často využívaly a měli z nich lidi radost.:-) Nyní jsou uloženy v Obřadní místnosti K.D. Vlachovice, tak snad tam nebudou bývat moc často:-)

POPLATEK NA ÚDRŽBU ZA VÝPÚJČKU JEDNOHO KROJE ZA DEN:

Pro slavnostní a kulturní akce pořádané obcí, farností a místními organizacemi, dle domluvy – ZDARMA (bez finančního poplatku)

Pro občany Vlachovic a okolních obcí (Křekov,Vlachova Lhota a Haluzice) – 100 Kč (či dle domluvy)

Kroje musí být využíny a vráceny dle  daného výpůjčního řádu, v původním stavu, tedy nepoškozené a čisté. Případné opravy a čištění musí být uhrazeny. Výpůjční řád krojů

S dotazem na výpůjčku vlachovských krojů se obracejte na Radka Fryzelku, tel:775 345 646, nebo na email dokopy. dokopy@centrum.cz

PROJEKT: Tradiční zpracování ovoce na Valašsku – Výstavba tradiční sušárny na ovoce s možností vaření kotlovin.

Cíle projektu:

• Zprovoznit, ve Vlachovicích službu tradičního sušení ovoce, sušení bylinek a vaření kotlovin.
• Zachovat užitečnou tradici a službu, pro zdejší kraj typickou již několik staletí.
• Kvalitně, užitečně a lépe finančně zhodnotit přebytkové ovoce z početných místních sadů a zahrad, které v lepším případě končí v podobě kvasu, v horším případě je za směšnou částku vykupováno, nebo dokonce zůstane nevyužito. Ovoce sušené tradičním způsobem na principu starých zkušeností je v dnešní době stále nedoceněným způsobem uchování ovoce, díky němuž se v ovoci přirozeně zachovává výživová hodnota, včetně vitamínů a minerálů. Dalším způsobem zpracování ovoce, v plánovaném objektu, je možnost vaření kotlovin (trnek, povidel), které svou kvalitou se nedají srovnat s kupovanými a jsou zde ve velkém množství i dnes používány.
• Rozšířit služby v obci, pro větší spokojenost občanů a napomoci zlepšovat pospolitost lidí v obci.
• Zprovozněním sušárny vznikne jeden z dalších turistických cílů v obci. Možnost v budoucnu vytvoření informační stezky, po okolních sušírnách v obci s jejich historií, příběhy apd.
• Možnost využít sušírnu při možných lidových oslavách a akcích v obci, školní exukurze apd.
• Díky plánu i malé, skromně zařízené společenské místnůstky, sloužící i jako místo pro vkládání a přebírání lésí, vznikne zajímavé místo pro setkávání lidí, při sušení, nebo vaření kotlovin. ( pro max. 8 lidí)
• Podporovat a zlepšovat informovanost o vhodných ovocných stromech, tradičních odrůdách a způsobu starání se o zahradu a ovocné stromy, bez chemických postřiků a hnojiv.
• Pokud možno opravit (zakonzervovat) a zachovat pro další generaci, alespoň jednu starou roubenou sušírnu ve Vlachovicích.  Rozsah opravy záleží na dohodě s majitelem a získání finančních prostředků. Zrekonstruovaná stará sušírna by se mohla stát zajímavou kulturní památkou, která bude zachována pro další generace. Osud původních starých vlachovských sušáren je totiž nejistý.

Využití sušírny:

Sušení ovoce, případně i zeleny a bylinek, vaření kotlovin, společenská místnost pro setkávání lidí při sušení nebo vaření, zázemí a využití pro tradiční místní lidové akce.

Původní plán projektu:

• Vypracování kompletní projektové dokumentace, včetně výkresů.
• Podání žádosti na obec Vlachovice o darování/pronájmu pozemku na Stržích a půjčky a podpory v podobě materiálu (dřeva).
• Zažádání o finanční grant
• Podzim 2010 – Příprava základních stavebních prací, výkopové práce, základní betonová deska apd.
• Listopad – prosinec 2010 – pokácení kulatiny, pořez, předpříprava základní konstrukce
• Jaro, léto 2011 – stavba samotné sušírny
• Podzim – vnitřní zařízení, výstavba pece, kotle atd.
• Listopad 2011 , slavnostní otevření a zprovoznění sušárny

HARMOOGRAM VÝSTAVBY SUŠÁRNY OVOCE SE SPOZDIL  Z DŮVODU ČEKÁNÍ NA ZMĚNU ÚZEMNÍHO PLÁNU, DOUFÁME, ŽE S VÝSTAVBOU ZAČNEME V ROCE 2012.

Konstrukční řešení sušárny:

Tvar a konstrukční řešení sušárny vychází z inspirace ověřenými místními sušárnami a regionálními stavebními zvyklostmi z oblasti Valašskokloboucka. Z větší části roubená, z menší části deštěná konstrukce o předběžných základních rozměrech 9 x 3,1 m a sedlovou střechou. O třech místnůstkách, z nichž největší 3,5 x 3,1 m slouží jako vkládací prostor pro lésy, přebíračka a zároveň skromná společenská místnost. Dále ze samotné sušírny o rozměru 3 x 3,1 m s prostorem pro lésy, pecí a komínem. Dále z menší deštěné místnosti o velikosti 2,5 x 3,1 m pro přiložení, místem pro dřevo a kotlem na vaření trnek.

Základní popis projektu včetně základních pohledů na sušárňu